|
|
Vplyv asimilovatelného dusíka na produkciu prchavých kyselín v priebehu alkoholovej fermentácie
Maťas, Ján
Tato diplomová práce byla zaměřena na fermentaci moštu vinné révy a na produkci těkavých kyselin kvasinkami. Práce se v teoretické části zabývá asimilačními látkami pro kvasinky se zaměřením na dusík, jeho obsah v moštu a vlivu na průběh kvasného procesu. Dále jsou v práci popsány možnosti vzniku kyseliny octové i možnosti jejího eliminace z moštu a vína. Na konci teoretické části jsou uvedeny druhy výživy s podrobným popisem a možnostmi použití. Praktická část je zaměřena na pokus prováděný na Zahradnické fakultě Mendelovy Univerzity. Pokus byl složen z 10 variant a v každé z nich byla použita jiná dávka odlišného druhu výživy. Pozorován byl průběh vzniku kyseliny octové a úbytek asimilačných látek. Ze všech variant byla nejvíce odlišná varianta 0 u níž byl odlišný i průběh změn asimilovatelného dusíku.
|
|
|
Role nízkomolekulárních metabolitů při vývoji kvasinkových kolonií
Bezdíčka, Martin ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Dostál, Jiří (oponent)
Výzkum kolonií kvasinek Saccharomyces cerevisiae na pevném glycerolovém médiu prokázal diferenciaci kolonie na dva zcela odlišné specializované buněčné typy U a L. K této diferenciaci dochází pravděpodobně díky komunikaci mezi jednotlivými buňkami a koloniemi kvasinek a v reakci na změny množství živin v médiu. Regulovaný diferencovaný vývoj vede k dlouhodobému přežívání kolonie. Výzkum těchto dvou buněčných typů prokázal vyšší odolnost vůči stresům u U typu buněk a zjistil jistou podobnost vztahu mezi U a L buňkami a vztahu rakovinotvorných buněk vůči zdravým buňkám v savčím organismu. Cílem diplomové práce bylo izolovat tyto dva buněčné typy a testovat jejich odolnost vůči vybraným nízkomolekulárním látkám Ehrlichovy dráhy. Ehrlichova dráha byla objevena v roce 1907 a klasifikována jako katabolická dráha některých aminokyselin u kvasinek S. cerevisiae. V dráze vznikají nízkomolekulární meziprodukty popsané jako odpadní alkoholy a kyseliny. Tyto látky jsou hojně využívané pro své aroma v potravinářství a kosmetice. Několik studií ukázalo, že tyto látky mohou působit jako stresory a mohou ovlivňovat některé důležité funkce buňky jako je například přepínání na pseudohyfální růst u buněk S. cerevisiae. V rámci diplomové práce byly vybrány některé látky Ehrlichovy dráhy a ve zjištěných koncentracích byl...
|
|
|
Vplyv asimilovatelného dusíka na produkciu prchavých kyselín v priebehu alkoholovej fermentácie
Maťas, Ján
Tato diplomová práce byla zaměřena na fermentaci moštu vinné révy a na produkci těkavých kyselin kvasinkami. Práce se v teoretické části zabývá asimilačními látkami pro kvasinky se zaměřením na dusík, jeho obsah v moštu a vlivu na průběh kvasného procesu. Dále jsou v práci popsány možnosti vzniku kyseliny octové i možnosti jejího eliminace z moštu a vína. Na konci teoretické části jsou uvedeny druhy výživy s podrobným popisem a možnostmi použití. Praktická část je zaměřena na pokus prováděný na Zahradnické fakultě Mendelovy Univerzity. Pokus byl složen z 10 variant a v každé z nich byla použita jiná dávka odlišného druhu výživy. Pozorován byl průběh vzniku kyseliny octové a úbytek asimilačných látek. Ze všech variant byla nejvíce odlišná varianta 0 u níž byl odlišný i průběh změn asimilovatelného dusíku.
|
|
|
Eliminace kyseliny octové kvasinkami během "kvašení přes čtyři"
Sekanina, Jan
tématem této práce je metoda překvášení vína při 4 obj. % alkoholu, se zaměřením na eliminaci kyseliny octové v rámci průběhu fermentace. Jedná se o starou metodu, která slouží k napravení těkavých vín. V úvodu práce je popsána alkoholická fermentace. Dále jsou popsány způsoby zakvášení, cesty vzniku kyseliny octové, jak ve vinici, tak ve vinařství. Část práce je věnována schopnosti kvasinek eliminovat kyselinu octovou. Věnuje se také senzorickému hodnocení vín. Praktická část je věnována překvašení naoctělých vín s moštem u odrůd Rulandské bílé a Frankovka, sledováním úbytku kyseliny octové během fermentace.
|
|
|
Současné možnosti výroby octa a jeho uplatnění v potravinářství
Rumíšková, Soňa
Cílem bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši na téma "Současné možnosti výroby octa a jeho uplatnění v potravinářství". Ocet lze vyrobit několika metodami, tyto metody byly v bakalářské práci popsány. V dnešní době se nejvíce používá metoda submerzní, která patří mezi nejmodernější technologie. Dále jsou zde popsány a charakterizovány suroviny používané pro výrobu octa. Velká pozornost je věnována etanolu jako hlavní surovině, jenž může být vyroben z různých surovin a dává tak vzniknout různým druhům octa. Dále zde byly vysvětleny jak faktory, jejichž působení může tvorbu octa negativně ovlivnit, tak i podoba a četnost mikroorganismů v octářství působících. V další části pak byla popsána výroba octa ve společnosti OKL Bzenec, kde je uvedena historie společnosti, produkty které vyrábí a standardy, podle kterých pracuje.
|
|
|
Organické chemikálie z biomasy
DOLEŽAL, David
Tato bakalářská práce se zabývá procesy zpracování biomasy jakožto obnovitelného zdroje, za účelem výroby chemikálií, které by mohly konkurovat chemikáliím získatelným z neobnovitelných fosilních zdrojů. Zpracování biomasy lze rozdělit do dvou hlavních přístupů a to sice termochemických a biotechnologických procesů zpracování biomasy. Tato zpracování zahrnují mnoho procesů jako třeba hydrolýzu, drcení, fermentaci, spalování či působení vysokých teplot a tlaků a mnoho dalších termochemických či biotechnologických procesů souvisejících i s povahou stavební struktury biomasy. Mezi nejvýznamnější produkty zpracování biomasy můžeme považovat biopaliva, zastoupená v mojí práci převážně etanolem, ale i metanol a další organické chemikálie jako furfural, hydroxymetylfurfural a kyselinu levulovou pocházející ze zpracování C5 a C6 sacharidů nacházejících se v základní stavební struktuře biomasy. Tyto organické chemikálie mohou dále sloužit jako chemické platformy a následnými úpravami lze z nich získat produkty s vlastnostmi stejnými či velmi podobnými, kterými disponují produkty petrochemického průmyslu.
|
host ::
RSS.